Přidat odpověď
Táta je Honza, brácha je Honza, jeho syn je Honza a aby toho nebylo málo, je Honza i můj manžel. Honza byl i děda, ale toho jsme nezažili. Naši synové ale Honza nejsou, naštěstí manžel nemá tyto ješitné ambice, protože já bych se tomu bránila zuby nehty. Jsou s tím jen potíže a nedorozumnění, k ničemu jinému to dobré není - toť můj názor z dlouholeté "praxe". Jména po rodičích mi přijdou nenormální, narodí se přece nový člověk, tak má nárok na vlastní jméno.
Obzvlášť děsné mi to přijde, když se z nemožného jména udělá tradice - takhle si kamarádky exmanžel vydupal Evžena, chudák dítě ve škole dost zkouší a těžce to nese. Sousedi z chaty jsou Bohouš a Růžena, jejich děti pro velký úspěch rovněž.....
Předchozí