Lízo, já mám psa skoro osmiletého, jeho smrtelnost si zatím raději nepřipouštím. Tchýně měla kokršpaněla, byl dlouho slepý, pak začal odmítat chodit na zahradu, doma byl chlív - to vše ok. Jednoho dne ale pes ze zahrady nepřišel domů, zůstal tam přes noc. Tchýně k nám přišla uplakaná, ať zavoláme veterináře, že na to nemá. Ten pes smrděl neskutečně a v hlavě měl nakladená vajíčka od much. Bylo parné léto, pes ležel ve stínu a tam pomalu umíral. Tak to už pravdu ne. U něj to milosrdenství přišlo pozdě. Přesto nevím, kdy měl být ten správný čas - to si budeš muset rozhodnout sama.