Ješto, já to znám celkem dobře - zkontaktuj si nejlépe dětský domov ze kterého byste si dítko chtěli brát, pokud je vstřícný ředitel nasměruje Vás dál a nějak se začnete domlouvat.
To "dál" znamená sociální pracovnici, určiě přijde i k Vám domů, bude ji zajímat i finančí situace atd. Počítej ale s tím že to dítě nemůžeš pak jen tak opustit.. hrozně by ho to vzalo.

Jinak si myslím že pro děti je to skvělá zkušenost, mám zkušenost s maličkýma i s velkou slečnou.. ty malé jsme je vraceli vždycky už spící, aby tam nebyl ten šok že je strkáme zpátky.. takže u nás dostalo mrně večeři, vykoupali jsme, dali do pyžamka, pomazlili.. no a cestou zpátky autem nebo v kočárku to dítko zalomilo a probudilo se už zase tam, aby nebyly slzičky.
Pak jsem si brala čtyřetou holčičku, ta už to chápala že chodím pro ni a že se tam zase vrací, asi jako když jde dítko k babičce na lepší nebo jak to říct.
Většina jich rychle odešla po zahájení hostitelské péče do náhradní rodinné, prý jim pomáhaly i lepší posudky díky tomu, že chodily k nám.

A pak byla už jen jedna velká holka, což je ted moje velká kamarádka

Ale je pravda, že u prvního to skončilo málem adopcí.. nakonec mu ale našli rodinu a odešel. Po roce kdy z odpolední se staly víkendy a několikadenní pobyty to byl celkem nářez .. další "malé" děti už k nám chodily jen pár týdnů nebo měsíců a šly do rodiny, tam už jsme to ustáli líp.
I ta čtyřletá holčička šla do rodiny, brala jsem si ji dlouho a jsme pořád v kontaktu už je to taky let, sakra...