Luiso,
mám jednoho učitele doma, ale v tomhle případě bych prostě nebrala paní učitelku jako autoritu a používala zdravý rozum. Paní učitelce bych vysvětlila, že v tomhle rozsahu prostě úkoly s dítětem dělat NEBUDU. Nestavěla bych to jako otázku nebo prosbu, prostě bych jí to oznámila.

Pokud by s tím měla problém probrala bych to i s ředitelem, popřípadě se zřizovatelem školy, inspekcí a klidně i jinde. Zní to možná jako zbytečně moc, ale nenutila bych dítě do něčeho s čím zásadně nesouhlasím, jen proto, že si to někdo jiný přeje.

Úkoly na prázdniny taky miluju. Pokud by to vyšlo na prázdniny, na které pojedeme třeba celá rodina na dovolenou, úkoly budeme dělat jen v případě, že nám to časově vyjde.

Werich měl ve svém filmu jedno vhodné motto (vztahovalo se na úřednici): Jste tu vy kvůli mě, nebo já kvůli vám?

Tvůj syn je bezkonkurenčně důležitější, než plány paní účitelky. A jestli ho tímhle nutí pracovat další dvě a půl hodiny doma, řekla bych, že je tvou povinností se ho zastat a paní učitelku poslat do háje. Takové úkoly mé děti nikdy nepřinesly a to jsou obě starší než tvůj syn.
Učitelky se neboj a udělej přesně to, co by bylo nejlepší pro tvého syna. Ty seš za něj zodpovědná, kdo jiný by to už měl udělat.