Aha, tak se slabikováním nemám zkušenost, u nás se čte po písmenkách. Holka už tedy nepísmenkuje, ale na schůzce v lednu učitelka zmiňovala, že některé děti ještě jo.

Ale zas tedy máme problém s vyprávěním přečteného.
"O čem jsi četla?"
"Nevím."
"Ale nepovídej. O kom bylo vyprávění?"
"Nevím."
"Bylo o slepičce?"
"Ne."
"Tak o kravičce?"
"Ne."
"Tak o kom?"
"O Dropce."
"A kdo je Dropka?"
"Kapka."
"Jaká kapka?"
"Nevím."
"Byla to kapka kakaa?"
"Ne."
"Tak oleje?"
"Ne."
"Tak čeho?"
"Vody. A když ji fenka vypila, bylo z ní mlíčko a nakrmila štěŇátko."

Dostat z holky informace o přečteném trvá vždycky dýl, než čtení samotný... ona ví, ale nepoví a já z toho pomalu rostu...