Sylvie, já Ti to prostě neumím přesně vysvětlit. Ale opravdu ho ani nenapadne si slabiku při čtení rozložit a pak zase složit /ani potichu/. Netuším, JAK mu to docvaklo, ale docvaklo a čte skutečně dobře a rychle. Ale pravda je, že zpočátku učitelka s nimi vůbec nejela podle slabikáře, měla ofocené nějaké ty své materiály na nácvik těch slabik. V té čítance jely až později. Vím jen, že pořád zdůrazňovala, že děti musí využívat při čtení svou sluchovou část, ale také vizuální a to si umět spojit.
Nevím, líbí se mi to, ale zpočátku jsem byla skutečně na vážkách, přišlo mi, že to je najednou moc těžký. Ale teď už je to fajn a líbí se mi, že když něco čte, tak uceleně. Což je fajn, protože když šel do první třídy, tak nejenže neuměl číst, ale některý písmenka ze svého jména neznal a hlavně vůbec neřešil.