K autorovi a jeho vnímaní rozvodu vs rakoviny:

Pokud je věřící, tak jeho postoj chápu. On nebere rakovinu jako zradu, bral ji jako součást života, něčeho,co ho má posunout o veliký kus dopředu dopředu, ukázat věci jiným způsobem. Prostě ji bral jako svým způsobem Dar at už to z ní jakkoliv bizardně. Těžko se to vysvětluje, určitě měl i obrovský strach a cítil hrůzu ze smrti, představa ztráty dětí... věřící člověk opravdu dokáže nazírat na věco obdivuhodným způsobem, ale ne každý....možná proto boj s ní vyhrál, on s ní nebojoval, on ji přijal.

jinak k článku nevím co dodat, je to individuální u každého člověka. Já bych sama žít mohla, ale ne na pořád, časem by mi muž v životě chyběl...