Zdravím všechny maminky.Byla jsem na oddělení přijata den před porodem.Hned druhý den ráno pro mě sestra Edita Láhnerová přišla, že mi natočí ozvy.V předsálí mi oznámila,že mi zrovna podá infuzi,že není na co čekat.Řekla jsem jí,že s senou nemám mobil,abych partnerovi mohla zavolat,až to bude aktuální.Neměla jsem ani své astmatické léky,které zůstaly na pokoji.Sdělila mi,že si tam pak budu moct zajít,což nebyla pravda.Partner naštěstí přijel intuitivně včas.S pí dr.jsem se již měsíc před porodem domlouvala na epidurální anestezii.Ráno jsem jí upomínala,načež mi přišla jiná sestra nabrat krev.Paní Láhnerová se velmi podivila proč?A na odpověď své kolegyně protáčela panenky.Po nástupu kontrakcí mě sestra opakovaně vyšetřovala,stále tvrdila,že nález je stejný,tedy,že to stále na porod nevypadá.A že se na ni tak usmívat nebudu až to přijde.Kontrakce se stupňovaly i sestra Láhnerová přilévala jedu v konverzaci."Jestli prý je to opravdu tak hrozné,že chci epidurál? A opravdu to tak bolí?)))"Nešetřila sarkasmem.Podání klystýru proběhlo stylem:"Pojďte se mnou,tady si lehněte....zavedení rektální rourky do konečníku.Kontrakce jsem měla už dost silné a časté, chvílemi jsem zvracela.Ve chvíli,kdy mi sestra podávala nálev,jsem necítila zda mám sevřený konečník.Načež se na mě utrhla,že to zvládnou i 70leté babičky!Pak jsem se vrátila na sál a v pravidelných intervalech se ubírala na toaletu.Chození po sále při kontrakcích, s nálevem ve střevech bylo vyčerpávající.Sedla jsem si na jeden ze dvou balonů na sále.Hned na to se přiřítila sestra Láhnerová a rozkřičela se na mě,že to snad nemyslím vážně,že jsem si s holým zadečkem na balon sedla. Měla jsem na sobě erární košili do poloviny lýtek a pod sebou několik mega velkých vložek.Pochopila jsem,že balon je pouze dekorací.Nikdo mi nenabídl sprchu.Musela jsem jen ležet na lůžku,připojená na kardiotokograf.O ostatních alternativách nemluvě.Sestra mě opakovaně častovala nechápavými pohledy a stále opravovala moje dýchání,které mně vyhovovalo,ovšem jí neposkytovalo dobrý přehled o kontrakcích.Samozřejmě mi začala vykládat jak si dusím dítě,apod. Pak mě přišla zkontrolovat lékařka a za chvíli byl na sále mladičký anesteziolog.Dobrých 10min.se mnou vybavoval formální věci-souhlas,atd.Pak mi mezi kontrakcemi napíchl páteřní kanál(to trvalo dalších 10min.).Posléze mi oznámil,že to tak za půl hodiny bude účinkovat.Říkala jsem si,že je to hloupost,že za tak dlouho,aleto už jsem měla jiné starosti.Do dalších 10min.byl syn na světě.Absolutně žádný analgetický ani anestetický účinek se nedostavil.Cítila jsem i šití.Ovšem sestra Láhnerová v závěru zase bodovala-při příchodu anesteziologa vedla monolog,že přestanu tlačit,a že mi pak bude muset dopíchnout oxytocin.Pak mě stále okřikovala,abych ani nedutala,nejraději by byla asi, abych vůbec nedýchala.Po porodu zase vedla chytré řeči jak věděla,že to je zbytečné,že věděla,že to vydržím.Doteď si nejsem jistá,jestli mi nakonec anesteziolog vůbec něco aplikoval,efekt byl nulový,ale vpich proveden byl.Takže jsem absolvovala zbytečný odběr,zbytečné napichování páteřního kanálu,který mohou provázet různé komplikace.Činím z toho odpovědnou právě paní Láhnerovou,která mě měla na starosti.Měla celý můj porod pod neustálou kontrolou.Anesteziolog byl přivolán pozdě a navíc s epidurálem patrně neměl zkušenosti.Bolest se překonat dala, ale sestra Láhnerová,která vzhledem k jejímu pokročilému věku,rodila zřejmě kdysi,kdy ženy neměly volbu,tak to ráda dává nyní vyžrat ostatním ženám.Než jsem jela rodit,tvrdila jsem,že se na mě personál nemusí usmívat,ale přála jsem si,aby byl slušný.To jediné se mi nesplnilo.Kromě paní dr.,která byla milá,ale bohužel byla přítomna jen na posledních 10min.Pokud můžete,roďte jinde,nebo si zjistěte předem,zda sestra Edita zrovna neslouží....Přeji jen pěkné vzpomínky na porod.Marta