Syn má teda trojku jen jednu, možná dvě, a taky za dvě chyby, co jsem si stačila všimnout. Obě ze psaní. Je děsný lempl na psaní, všechno ostatní je v pohodě, se psaním bojujeme... když se nad ním nesedí, tak to odflákne. Jenže já jsem ten poslední, kdo by ho měl peskovat, mně dvojka ze psaní v první třídě "zkazila" vysvědčení se samejma jedničkama. Odmítala jsem psát vzory z písanky s tím, že tak stejně žádnej dospělej nepíše, takže se to přece nebudu zbytečně učit. Sranda je, že ty vzory umím dodnes, protože mám fotografickou paměť, ale rukou píšu jako prase.