No vidíš, a mě někdo výše napsal, že kojit 6x za den necelých 24 měsíců staré dítě mu nepřijde normální. To nechci vidět reakce na plné kojení 21 měsíců starého dítěte. Divím se, že to ustálo příbuzenstvo - na mě se jeho část dívá malinko divně, že ještě vůbec kojím. Důležité je najít řešení, které vyhovuje matce i dítěti. S tím, že žádné zdravé dítě hlady dobrovolně neumře, taky souhlasím. Další, co mi v řadě věcí pomáhá, je nedělat z ničeho moc vědu. Moje děti jedí rády a celkem dobře, i když taky mívají období, že jim něco nechutná, obvykle to po čase přejde. Osvědčilo se mi od věku, kdy mohly samy sedět v židličce (tj. cca od 9 - 10 měsíců) jíst s nimi společně a povídat si u toho. Tedy ne zabavování ve smyslu odvádění pozornosti od jídla, ale spíš navození pohody a dobré nálady u stolu. Když chtějí, pustím jim u jídla i televizi (jí tak často manžel, takže jim to těžko můžu zcela zakazovat), ale dožadují se toho jen výjimečně. Trvám na tom, aby u hlavních jídel seděly u stolu, jakmile se začnou zvedat od stolu, ujistím se, že už opravdu nechtějí, a konec. Připadá mi šílené honit po bytě dítě se lžičkou, jak to občas někdo praktikuje, pak se z toho podle mě pro dítě nutně musí stát hra kdo z koho.