Přidat odpověď
Připadají mi všechny tady neoblíbené jména docela v pohodě.
Ale píšu, jak to kdysi vyřešil můj strejda. Měl dceru, o které jsme my děti snad ani nevěděli, že se jmenuje Alena. Všichni jí říkali Káčo, Kačeno a tak nějak, už si nepamatuji (je to tak 30 let). A jednoho dne, kdy jsme byli u babičky velká rodina, strýc nám na dvorku začal zvýšeným hlasem vysvětlovat, že jeho dcera je Alena a že si nepřeje, abychom ji oslovovali tak hanlivě. Asi se bál, že půjde do školy a děti by se jí mohly posmívat, ale to oslovení jsme asi pochytili od nich. Od té doby si nepamatuji, že by Alence řekl někdo jinak.
Mám v okolí hodně Alen, a ani oslovení Alčo, když se řekne normálně a ne s ironickým podtonem, mi nepřipadá urážející.
Ve škole ze mě taky děti měly srandu, když mi učitelka říkala Peťko s velkým důrazem na první slabiku. když mi tak ale říká teta, vím, že to není jako u spolužáků a jen si na školu vzpomenu. Vím, že to teta myslí dobře.
Předchozí