Přidat odpověď
oslovuji tak, jak se to líbí dotyčnému, většinou vyplyne z toho, jak ho oslovují jeho nejbližší.
Znám několi Marií, různých věkových kategorii. Jedné říkáme Maruško, dalším pak Mařenko, Majko, Máňo, Máničko, Maruno.
Každé jméno může být hezké, každý máme jiný vkus. Když jsem byla malá, byla to kolem mě samá verunka, janička, Petruška. Teď zase samá Eliška, Kristýnka, Anička, Natálka.
Moje jméno je prostě moje jméno, můj život a neměnila bych.
Předchozí