Moje jméno se mi nelíbí, nikdy nelíbilo, tím spíš, že mi máti později svěřila, že do poslední chvíle nevěděli ( Kateřina po prabábi by mi byla milejší ), až pak ke konci těhotenství byli na filmu prý s "úžasnou" Janžurovou

Nikdy bych se ale nenechala úředně přejmenovat, za to jméno se nestydím.

Postřeh z poslední doby : bývalá kolegyňka byla Helena, na dotaz k oslovení bylo důrazné NE na Hela takže Helča, Heluš a hele Hele

Jinak převážně oslovuju s "i" na konci a nemám problémy : Jani, Leni, Miši, Růži, Anni
Jarčo - Jaruš
Petru - Petruš
jen s mojí kadeřnicí jsem v rozpacích - není to kamarádka a je Lucie
Příště se jí zeptám, jak nejlépe jí říkat a při tom vykat