jo jo, za 3o let jsem si už zvykla... Ale jako dítě jsem to měla hodně tvrdý, nechtěla jsem chodit do nových kolektivů, všichni se mi vždycky smáli . Vratislava-Bratislava... Ale můj táta je Vratislav, napotřetí si rodiče přáli konečně kluka - a nic...Tak aspoň to jméno je klučičí..
Vzala jsem si cizince, mám mužskou podobu příjmení, takže je pořád ze mě Vratislav. Už se mi stalo, že mi na poště nechtěli kvůli této chybě vydat balík. Běžne jsem Pan Vratislav... a do toho ještě zkomolené přijímení. Ale měnit jméno si rozhodně nebudu..., když si představim ty papíry, měnění všech dokladů, smluv...Fuuuuj