Mám devítiletého syna s dysfázií, tj. vývojovou poruchou sluchového centra v mozku. V praxi to znamená, že syn dobře sluchem nerozlišuje zvuky, takže mu mnohé hlásky znějí stejně. Neumí stále vyslovit všechny hlásky, je těžce dyslektický a také dyskalkulický, inteligenci má ale v normě. Musím říct, že mám velmi špatnou zkušenost jak s dětskými psychology, jedna "odbornice" nás dokonce poslala do zvláštní školy, tak s SPC. Dostali jsme se do SPC, které tvrdilo, že je odborné pro vady řeči (jeho púvodní náplň ovšem byly vady zraku a z toho se zázrakem stalo odborným pracovištěm i pro autismus a dysfázii ) a také nás nutilo opustit běžnou základní školu... Protože jsme jako rodiče nesouhlasili, skončili jsme nakonec u proslulé psycholožky a diagnostičky doktorky Krejčířové v pražské Thomayerově nemocnici (která nám řekla, že syn je kromě dysfázie zcela v pohodě) a pak následně i ve specializovaném SPC... Musím říct, že spokojeni s péčí jsme ale teprve rok, předtím to byly 4 roky bojů o to, abychom získali nějaký doklad, že náš syn je zcela normální kluk a ne mentálně retardovaný... Od třetí třídy, kam nastupuje po prázdninách, půjde do dyslektické třídy blízké ZŠ, doteď je v jiné ZŠ a asistentem...