Moje dcera si taky moc nehrála. Sice jsme nějaké hračky kupovaly, ale stejně nejvíc u nás letěly potřeby na kreslení. Jako mimino neudržela žádné hračky v ruce. Když se naučila sedět, tak jsme ji posadili doprostřed obrovského baličáku a dali jí pastelky, ať si čmárá. Už v roce a půl uměla malovat sice jednoduché ale i pro cizí rozpoznatelné obrázky. Takže místo hraček dostávala voskovky, pastelky, křídy, progresy, fixy, foukací fixy, vodovky, barvy na sklo...
I na dětské hřiště jsme nosili místo lopatiček a bábovek krabičku kříd.