Je fakt, že jsem jako dítě lhalo děsně, ale bylo to vinou mé neskutečně přísné matky, která dělala z komára velblouda a velmi tvrdě nás trestala. Bála jsem se tak moc, že jsem raději lhala. Byla přece jen šance, že lež projde a já nebudu trestána. Pamatuji si, že jsem si jednou na obědě udělala skvrnu na kalhotech od rajské omáčky. Kamarádky tvrdili, že se to nevypere.Tak jsem kalhoty ze strachu zahrabala na hnoji a když je matka hledala, tvářila jsem se jakoby nic. Když se šla na jaře hnojit zahrada a kalhoty byly objeveny, umíte si představit ten cirkus Humberto, který nastal držela jsem Plzákovo pravidlo o zatloukání, ale bylo to prd platné, bylo jasné, kdo to udělal. Když si představím, že by něco takového udělal můj syn, asi bych se smíchy neudržela a následně přemýšlela, proč to udělal. Jsme už někde jinde než naši rodiče, kteří byli taky jiní než jejich rodiče a tak dál....