Že bych je fyzicky i psychicky převyšovala. Stalo se mi to na táboře po šesté třídě v mé pokročilé pubertě. Podle data narození jsem byla jedinkrát v životě pořiřazena mezi mladší. Všichni mí kamarádi z ročníku byly v té druhé starší půlce. Bylce mi úplně trapně, když jsem s přehledem vyhrávala všechny soutěže, protože jsem ty prcky ve výkonnostních disciplínách fyzicky překonávala, protože jsem byla proti nim obrovská a v konkurenci se staršími bych byla šedý průměr, nikdy jsem ve sportu nevynikala. V disciplínách, ve které se zapojovala hlava, jsem se porovnávala s těmi staršími, v oddílech jsme byli namíchaní od nejmladších po nejstarší, tam problém žádný nebyl. Vedoucí nechápali, jakto, že taková velká holka je mezi malochama a já jim vysvětlovala, že jsem tam kvůli svému datu narození, vedení nás nějak potřebovalo rozdělit, stálo nás pár adeptů v řadě a nevěděli si se mnou rady. Tak jsem v celotáborové hře skončila na druhém místě a já dodnes cítím, že naprosto neprávem.