Ano školka děti rozvíjí, zvláště pro vzdělávací proces, ale tak nějak všechny stejně, vytrácí se individuální přístup, který je možný jen v rodinném kolektivu a tím přicházíme o pestrost společnosti. A nějak se nám, dle statistik bortí schopnost jedince vybudovat a hlavně udržet nějaký vztah.
Děti umí pomalu číst, psát a počítat už v porodnici, ale naučí se ve školkovém kolektivu uchovat si cit? Děti jsou v pohodě i v prostředích, které evidentně v pohodě nejsou, jsou přizpůsobivé. Ale vybraly by si být bez mámy, kdyby měly tu šanci? Vezměte si, jak nás unavuje byť sebezajímavější zaměstnání a celý ten kolotoč zaměstnaných rodičů. Jste také někdy vyšťavení? A stejnému se má vystavit dvouleté dítě????
To tak radostně ráno vyskakujete z teplé postele, zvlášť v zimě? A pak se batolit sněhem ve větru? Jak jsem ráda, že školu máme blíž než školku, představa, jak jde Daník ráno s tatínkem do školky a venku třeba lilo, mi radost opravdu neudělala, natož aby takto šlapal dvouletý. (auto nemáme)S chutí se podrobujete něčímu diktátu, kdy se co bude dělat a jak se to bude dělat?
Opravdu se vám zdá, že je naše společnost spokojená, šťastná, že lidé žijí v harmonických vztazích? A nemyslím tím nějakou utopickou vizi nejsou radosti, aby někdy nebyly starosti.
Myslím, že naše společnost je nemocná a to díky tomu, že sice existují rodiny, ale nefungují tak. Buď člověk s rodinou být pořádně nemůže a později se to někdy zvrtne, že již ani nechce nebo neumí.
Předchozí