Myslím, že jsem byla dvakrát v podobné situaci. Zpětně nahlíženo mě intuice, že to není zcela košer motiv (alespoň u jednoho z nich), neklamala. Řešila jsem to tak, že jsem se s dotyčnou začala potkávat a poznávat sama (zrežírovala jsem to - tedy nepřijala bych bazén, neb myslím, že mé tělo není dokonalé, ale na kávičkách v "mých" kavárničkách, kde se cítím dobře já ). Jednou se z dotyčné stala má dobrá kámoška (a na chlapce obě nostalgicky vzpomínáme, zmizel v propadlišti dějin), podruhé jsem naznala, že cosi není OK ani na jedné straně a usnadnilo mi to skončit vztah (i když to nebylo lehké). Hodně štěstí!