to je docela síla co tu píšeš.také sjem měli psa dříve než děti, ja se psem od mala vyrůstala..manžel pracovně mimo domov a narodil se prcek, a také jsem tozvladala, anopak pesan si to užíval, bo ksyž sjem chodili ven, tak to byly dlouhé prochajdy.se psem akočáírekm, přibyl další prcek a také pohoda, zvldala jsem to i bez manži.A když byl doma, tak raní a večerní venčení bylo na něm, kdž tu nebly, tak ráno musel pesan vydržet dele a večer se chodilo na ryhclovku, když usnuly děti, tak jen za barka.Jinka náš pes nikdy neštěkal, všude jsem ho brali na dovču sebou, teda do Chorvatska ne, to ho hlídali kamaradi a bylo to v poho. Měli jsem anglického bulteriea, byl vycepovaný a poslochal i cizí.Ted už pár měsíců je v spím nebi,ael brzy bude následník.Nechápu tvé uvažování, bud máte psa rádi a nebo jste si ho neměli teda vůbec pořizovat.Vždyt jste museli vědět, že budete mít děti.JInka podotýkám, měli jsem ho v bytě 1+1.Celý den jsem o něm nevěděla, měl své místo.Když byly děti nemocné, tak si k nim chodil lehnout a hlídal je.Děti ho milovaly.
Pokud dáte toho psa pryč, bude to pro něj velký stres, zrada.ještě že děti se takhle odložit nedaj.