Co zase naopak dráždí docela mě je jeden typ chování mojí mamky k mým dětem - a to když začnou třebas fňukat u něčeho (taky to nemiluju ale jsou holt malé a někdy se tak vyjadřují, snažím se jim to říkat nějak rozumně aby toho nechali resp. zavést pozornost jinam aby přestali sami). No a naše mamka jim začne jakoby dělat zrcadlo a posmívat se (třeba takovou pitomou říkankou "vylezla na pec, nafoukla hubu...") - dělala to i nám se ségrou když jsme byly malé, tak asi proto jsem na to alergická.... To ji teda docela i okřiknu, že tohle nepomůže vůbec nikomu, že by jí mělo stačit jak se s tím vyřádila na nás a na moje děti ať už to nezkouší. Poprvé se urazila, pak jí to ale stačilo jen připomenout a nechala toho.... ale je to v ní pořád, má ty tendence zesměšňovat....