Hezký den všem.Že máme doma citlivku,to vím už delší dobu,ale včera mě to už docela,no ani nevím to správné slovo,už prostě nevím,jak mu pomoci získat větší sebedůvěru,aby se uměl bránit,aspoň trochu.Už tak od jednoho roku,když jsme šli po ulici a proti nám šli nějaké děti,je úplně jedno,jestli malé nebo větší,chytl mě pevně za ruku,a to i když seděl třeba v kočárku a já šla vedle něho.Když jsem ho pak začla brát do mateřského centra,aby byl ve společnosti dětí,seděl mě tam vždy na klíně celou dobu,maximálně se natáhl pro nějakou hračku,tak aby se mě rukou pořád dotýkal,a běda jak nějaké dítě zaječelo,zakřičelo,to hned začal hrozně brečeta zůstalo mu to doteď,i když jsem mu vysvětlovala,že to děti dělají,že děti křičí,že to není na něho,nic nepomáhá.Teď chodíme k mé kamarádce,má stejně starou dcerku.Chvíli to bylo dobrý,i když je vidět,že z ní má jakoby respekt.Ona když něco chce,prostě si to vezme,vříská,ale tak normálně jako všechny děti,to Filípkovi hrozně vadí,začne hned brečet,nebo mu vezme ze stolu pití,on začne brečet,ale bojí se jí ho vzít zpátky a tak je to i s hračkama.Jakmile se něco takového stane,rozhodí ho to tak,že se rozbrečí jakmile na něj promluvím.Jinak je to príma kluk,v roce už dávno chodil,mluvil ve větách,doma je to rošťák,vymýšlí lumpárny.Určitě to není typ co sedí v koutě,jen ta společnost dětí mu vadí.Ted už mám hrůzu z toho co bude,až na podzim půjde do školky