Jméno se musí hodit k příjmení, měl by brát ohled i nato, že i ten prcek bude jednou starý, nebo může být tlustý, ošklivý - i to se může stát. Stokilová ošklivá Jasmínka - to je něco.
Během těhu jsme jména pořád menili, takže na poslední chvíly před odevzdáním formuláře jsme se rozhodli pro Lindu a u syna jsme se rozhodovali až když se prcek narodil - chtěla jsem Viléma, manžel Roberta - rozhodoval celý porodní sál a vyhrál Robert, pro mě Bertík.
Máme holandské příjmení, my holky bez -ová, tak to muselo ladit a být vyslovitelné v cizině.