Moje dcerka mě dnes překvapila. Babička si ji opět bez udání důvodu a bez upozornění v pátek nevyzvedla, ačkoliv byly domluvené. Dcerka (5) si nejprve poplakala, pak vykřikovala, že už nikdy k babičce nechce a pak to ukončila tím, že chce babičku nějak potrestat. Probrala jsem to s ní, vysvětlila (já osobně tresty nepoužívám, spíš v duchu RaR nechávám dopadnout přirozené následky, tj. není hotovo - nestihne se apod., slovo trest nepoužívám), že se tím nic nezlepší, říct jí to může (že se jí to nelíbí), ale že se babi nezmění, dokud bude mít své důvody pro takové chování. Dcerka se uklidnila, ale stejně na ní bylo vidět, že by se cítila lépe, kdyby se babi cítila hůře, kdyby tu "křivdu" nesla s ní. Uleví se vám, když si "viník" vaší špatné nálady její kousek odnese?