Taky mi ujede ruka nebo hlas když jsem na tom hůř, ale podle mě i to patří k životu, reagují tak všichni "neplastoví" lidi, je to přirozená reakce a i dítě by nato mělo být naučené z domu, aby ho pak nevykolejil normální běžný člověk. I maminka je jenom člověk a někdy je unavená někdy ji bolí hlava, tak proč se za to stydět? nebo si to vyčítat?
Já jsem to vyřešila tak, že klukům řeknu, že mě třeba bolí hlava, a že nevydržím tlik jako jindy, tak ať si dají pozor.
A oni to chápou a poslední dobou když je upozorním, tak ti velcí vezmou i toho malýho a jdou třeba do jiné místnosti, nebo se snaží hrát si tk ,abych já neměla důvod to neustát.
Já je za to pak pochválím, případně si dáme všichni čokoládu, a je to v pohodě.
Pokud moje varování neberou na vědomí, tak je klidně seřvu, případně dám na zadek v situaci, kterou bych jindy brala s úsměvem a ještě je sprdnu, že jsem je varovala.
Jsem jenom člověk a ne stroj. Na oplátku když řekne kdokoliv z kluků, že mu není dobře, tak se snažím ty další dva uklidnit a toho háklivýho nechat v klidu, pokud ho ti dva otravují a on se brání, tak jsem na jeho straně. Pochopitelně si nesmí ublížit, a taky se i tak musí zachovat slušnost.