A to je nějaká novinka? Mně se o těch porodních pokojích, které tam snad jsou 2, ani nezmínili, přestože jsem velmi důrazně projevila přání porodit přirozeně. Skončila jsem na obrovském sále o třech až pěti křeslech, mezi nimi jen zeď, a přestože jsem se dostala na sál jen dvě hodiny před samotným porodem, vystřídaly se na mě možná i desítky lidí, fakt "soukromí" . O přirozeném porodu tu "vědí" jen to, že se při něm neprovádí nástřih. Když mi tenhle skoro jediný detail splnili a já byla potrhaná jak řešeto, chodily za mnou sestry jak na exkurzi a říkaly, vidíte, chtěla jste přirozený porod a jak jste dopadla (ATB infuzí, injekce proti trombóze...). Že by to mohl být i důsledek injekce na uvolnění, kterou mi nabídli místo možnosti se volně hýbat, polohy v polosedu a tlačení na povel, jsem jim vysvětlovala marně.

Miminko na břicho mi položili (na opakovanou prosbu a evidentně navzdory zvyklostem) jen na pár vteřin, a zakázali mi 2 hodiny pít (přestože placenta vyšla ven hned a byla v pořádku), ach jakou já měla žízeň a jaké sucho v puse, pro kapku vody bych... snad i rodila hned znovu . Muž mi tajně dával loka vody z malé PETlahve.

Jinak uznávám, že většina zdravotníků byla milá a lidská. O to víc vyniká doktorka z novorozeneckého MUDr. Gajduštíková. Pokud jste toho názoru, že vaše dítě neumře hladem, přestože se nebudete do puntíku a proti vůli miminka řídit jejich dokrmovacíma tabulkama (dítě musí vypít při jednom kojení min. xx gramů, lhostejo, kolikrát denně pije), můžete se dostat do problémů při propouštění, a budete-li na něm trvat, riskujete výslech typu "kolik máte doma dětí?!", "jaké je vaše vzdělání?!" a "ty matky jsou dneska tak nezodpovědné!". Pro nedělku s hormony na pochodu opravdu povzbuzení do života... .