Myslím, žes opomenula druhou část názvu knihy ("... a být respektován"), když teda pominu, že je ztráta času diskutovat s někým, kdo zná sotva název . Mládež nerespektovala pravidla, ke kterým se zavázala svým pobytem v kempu, nerespektovala naše upozornění, učitele, správce... policie byl poslední (a já myslím, že adekvátní) prostředek, jak mládež přimět ta pravidla (a potřeby lidí kolem) respektovat. Nebyl to trest, ale přirozený důsledek jejich porušení pravidel a hranic. Policie přijela, aby zjednala nápravu, ne aby je vzala do vazby, pochybuju, že by jim dala pokutu, kdyby se neschovali, spíš by jim jen domluvila.

V RaR jde o to, aby vzájemná komunikace a řešení konfliktů nikdy nešlo na úkor lidské důstojnosti nikoho ze zúčastněných. Když trestáš (nebo se chováš jiným nerespektujícím způsobem), jde to na úkor lidské důstojnosti obou stran. NeRaRově bychom se zachovali, kdybychom apriori těm dětem nedůvěřovali, svrchu a nevybíravými slovy jim "nařídili", ať koukají ten kravál vypnout, nadávali jim, zesměšňovali je, vyhrožovali jim a podobně. Myslím, že kdyby ty děti byly vychovány v duchu RaR, ke konfliktu by nejspíš vůbec nedošlo. RaRové děti hranice respektují, a když se přihodí, že ne, stačí malé upozornění a samy se snaží o nápravu. RaRové děti se nechovají správně, jen dokud na to rodiče dohlížejí. Děti z kempu nejspíš zažívají "normální", tradiční výchovu z pozice autority a na školním výletě si chtěly urvat trochu víc té svobody, než mají doma a ve škole, mimo dohled rodičů jejich hranice zmizely.

Kdybys o tom chtěla diskutovat dál, můžeme, ale založ prosím další téma, tohle je dost velká odbočka . Dík