Bratránek si asi ve dvou letech kecnul do vařící polívky. Dělali zabijačku a sundali ji z kamen chladit, on se tam motal okolo, poskakoval a sedl si do toho. Dali ho do vany a chladili, pak ho vezli na Vinohrady, z Luk pod Medníkem! Nebyli jsme u toho, ale ten stres si pamatuju dodnes. Mně bylo asi 15. On už je dneska dospělej a nevím, jak to vypadá teď, ale jako dítě měl velké jizvy na stehnech. Tohohle se bojím, takže kafe zalévám mlíkem půl na půl a snažím se hlídat, když mám něco na sporáku, co by je mohlo opařit. Stejně tak se bojím připouštět horkou vodu z bojleru, když děti sedí ve vaně nebo při mytí rukou tam nejdřív strčím ruce já, abych viděla, jak je to teplé.