Dobrý den,

tak mám pocit, že žiji v úplně jiném světě. Naše dcera navštěvovala anglickou školku, protože jsme se domnívali, že jí tím dáváme to nejlepší. Mohli jsme si to dovolit jen proto, že máme jedno dítě a hodně nám pomohli i rodiče. Je možné, že tou touhou po vzdělání své dcery si trochu léčím svoje komplexy, protože cizí jazyk neovládám a mám jen střední školu. Ale musím dodat, že to, co mají holčičky na sobě a jakou značku mají jejich boty řešili už ve školce. A má dcera nejednou přišla s pláčem domů, jelikož se jí někdo smál, že nemá moderní oblečení anebo že ji do školky vozí děda ve staré škodovce. I z toho důvodu jsme se rozhodli, že dále bude dcera pokračovat na státní škole. Jenže jsme pro ni zase chtěli to nejlepší a tak jsme ji přihlásili do vyhlášené jazykové školy. Velká chyba - mne tehdy vůbec nedošlo /na školu se dělají přijímací zkoušky/, že se opět dostaneme do sorty velmi dobře finančně zajištěných dětí. A vše začalo na novo. Anička je jediná, kdo nemá ve první třídě mobil - věřte, že to řešíme dost často. Asi jen 5 dětí nejelo na drahý školní výlet za 8000. V šatně si jedna vyšňořená maminka s jinou modedámou povídaly o tom, jaký jsou některý rodiče chudáci, když ani nemůžou dopřát dětem školní výlet a že by to svým dětem nikdy neudělaly. Velmi zvažujeme, že ji ze školy přesuneme jinam. A to i přesto, že učitelé jsou tam opravdu skvělí a Kačenka se toho za ten rok strašně moc naučila. Na školu si opravdu vůbec nemůžu stěžovat. S učitelkou jsem celý problém řešila. Řekla mi, že ve všech třídách s tímto problémem více či méně bojují, ale že se to zatím vždy ustálo.
Asi budeme první, kdo to neustojí.
Omlouvám se za svůj trochu histerický vstup do diskuze.