... to jsem netušila, jaké problémy se tady řeší...

... dětem tašku někdy nesu, někdy ne... záleží na situaci... když lítají po škole s kámošema, tak je nenechám lítat s taškou (poněkud nepraktické). Když mají tašku zrovna těžkou nebo narvanou nebo nějak neohrabanou, tak s ní taky pomůžu. POdobně když jsou unavení, nebo když je vleču ze školy s tím, že jsou nemocní nebo tak... nikdy jsem nad tím nepřemýšlela ve smyslu že jim buď buduju charakter (když je to nechám vláčet) x rozmazluju (když jim tašku vezmu). Buď můžu vztí a je na to situace - nebo ne. Neřeším.

Ad vožení dětí do školy. Vozím. Parkuju kus od školy, kus jdeme pěšky. Křídla mým dětem ani jednomu s nástupem do školy nenarostla (aby se dostaly přes řeku která dělí školu od našeho domu) a na most se musí poměrně dlouhý kus podél čtyřproudovky - která je ráno naprosto šílená (a celá cesta určitě přes kilometr, i když školu máme vzdušnou čarou možná ani ne půl kiláku)