Našemu briťáčkovi je rok a 4 měs a tak krutě jsem přemlouvala, až jsem muže ukecala na druhou číču. V tom se objevil inzerát Stelinky, 8týdenního miminka, kříženečka ragdolla a angorky. V tu chvíli jsem prostě cítila, že je to ONO. Předání bylo zvláštní. Ani jsme ji nepřebírali v jí známém prostředí, ale na ulici před domem :-( Když jsem ji viděla, jak byla malounká, brečela jsem dojetím jak kráva. (Jestli se ptáte proč nám ji paní dávala tak brzy, tak odpověď je, že odjíždí do zahraničí a když bychom si ji nevzali my, vzal by někdo jiný, případně šla do útulku) Bylo vidět, že paní není zlá, Stelinku milovala, taky brečela, chtěla si zrovna ji nechat na mazlíka a její muž byl proti, prý, že její rodiče (zmiňovaný ragdollák a angorka) stačí. Budiž. Předání pominu, ač se mi nezdá úplně ok.
Paní se dušovala, že malá chodí normálně na wc i škrabadlo. Máme ji doma od včerejších 12hod, tzn. asi 20 hodin. Za tu dobu byla pořád jen zalezlá v přepravce nebo schovaná pod polštáři na gauči pokud jsme ji nevyndali. Jejich první seznámení zde http://www.youtube.com/watch?v=tMrRIlbLE8w . Stelinku jsem několikrát dávala k mističce s kapsičkou, vodou i granulkama. Nic. Několikrát jsem ji dávala na škrabadlo. Nic. Několikrát jsem ji dávala na záchod. Taky nic. Starší Bono na ni syčí průběžně celý den. Malá se samo bojí, takže se neustále třepe. Večer před spaním jsem ji na ten záchod dala zase. Opět nic. Pak jsem ji přendala k nám do postele, kde se mi minutu na to počůrala.
Celou noc nespím, furt přemýšlím, jestli bylo dobré rozhodnutí si ji vzít. Teď ráno mi zase odmítla žrát i na wc nechce. Momentálně je furt zalezlá v přepravce a Bono za ni čas od času přijde, zasyčí a odejde. Včera byli i sami doma, asi 4 hodiny večer. Přežili ve zdraví. Bono na škrabadle, malá se vydrápala na gauč.
Jinak to Bono snáší myslím dobře. Kromě toho syčení. Jen si hraje na uraženou hérečku. Kdykoliv si ho teď chováme (a chováme hojně), tak vříská stylem "Jdi si za ní, když ti nejsem dost dobrej". Jsem fakt nešťastná, dnes ještě k tomu i nevyspalá a nevím co tedy dál. Malá je vyplašená, že nežere a počůrala se v posteli? Nebo to na wc neumí a paní lhala? Je to takové miminečko droboučké.... Achjo...
Ještě dodám, že to tak prožívám možná proto, že když jsme si přivezli tehdy Boníka (12 týdnů), tak problémy žádný prostě nebyli. Den se rozkoukával, druhej den už řádil. V životě nevykonal potřebu mimo záchůdek. Škrabal o 106. Baštil.
Bojím se, aby muž nebyl pro "vrácení" kočičky, pokud se to čůrání bude opakovat. Je i dost fixovaný na Bona a dost ho mrzí, že je teď Boník takovej odtažitej a nemluví s námi.