V podobné situaci jsem byla před rokem. Nikdy jsem kočku nechtěla, spíš psa až někdy... Ale přišla k nám na zahradu kočka s kotětem a seděly pod schodama pár dní a seděly, až jsme jim dala zbytky kuřete a další den šla do obchodu pro granule . Už jsou tady natrvalo. Ještě k nám začalo chodit na stravu polodivoká kočka, taky asi nikomu nepatří, tak máme doma hotový kočičinec
Strach jsem taky měla, vzala jsem je k veterináři, prohlédl je, naočkoval, dostala jsem tablety na odčervení. Bohužel ale na toxoplazmózu není očkování, tak nutím děti mýt si po každém hraní s kočičkami ruce. Ale tam jde hlavně o styk s výkaly, kočky chodí do kočkolitu a tam děti ví, že nesmí hrabat.
Kočky držím striktně venku, do domu nesmí, zvykly si. Ze začátku jsem je ale pořád vyháněla. Občas to ještě pro jistotu zkusí, ale stačí zavolat a vezmou zpátečku
Mají na terase zateplenou boudičku a zimu zvládly bez problémů.
Teď už bych je nadala, jsou to naši miláčci. Líbí se mi, že jsou na rozdíl od pejsků samostatné. Prakticky je stačí krmit, žádné jiné starosti s nimi nejsou.
Co se týká kastrace, rozhodně bych nechala vykastrovat spíš kočičku - 2 x do roka koťata - to je síla. Ta naše letos už dvoje měla. Vždycky se nám je povedlo rozdat dobrým lidem. Ale už s ní jdu zítra k veterináři na vykastrování. Další koťata už nechceme.
Držím palce.