Mně to jen popouzí, ty věčný kecy o tom, že je to z lenosti a z pohodlnosti, a že jedu raději k moři, než bych malé pořídila sourozence a co jsem za sobce, že ji nechám vyrůstat jako jedináčka. A nakonec se tady dozvím, že je to jen proto, abych si nesnížila životní úroveň a že něčí jiné dítě na mě bude muset dřít, protože já sama jich nemám dost. Navíc jim asi uniklo, že žádné důchody nebudou.A prostě slušně uživit své dítě, jedno, dvě i tři i víc, je podle mne taková určitá zoodpovědnost k tomu dítěti. Nemluvíme o moři a o nadstandartech, ale o základním, moct jim koupit, co zrovna potřebují, kvalitní potraviny. Ale je to můj názor, ikdybych měla tu možnost, mít dětí 10, stejně bych měla jen dvě, maximálně tři, pokud by byly ta druhá dvojčata. Tam já mám nastavenou rozumnou míru toho, co můžu uživit a dopřát jim jednodušší cestu životem plnou hezkých zážitků.