Terinko,
psala jsem o tom, co jsem slyšela od rodičů jednodítek kolem sebe. Mám kolem sebe buď ty, co děti mít nemohou vůbec, a musím napsat, že ty tři páry, co znám, to řešili všichni adpocí a mají všichni 2 děti (adoptované, ne biologické) a pak přátele, kteří mají jedno adpotované a jedno bio (v obouch pořadí - nejdřív adopt, a ačkoli podle lékařů nemohli mít vůbec děti, po adpoci otěhotněli a znám dva takovéto páry s papírem na neplodnost, co po adopci mají i biodítě... i páry, kde se druhé bio nedařilo, tak adpotovali druhé dítě).
Jedináčci, kteří se kolem nás vyskytují (ale není jich moc, spíš jsou to výjimky), argumentují právě životní úrovní a variací na téma "nemůžeme si další dítě dovolit", byť objektivně se jejich materiální situace neliší od rodin vícedětí
A ano, mít dítě je možnost, nikoli povinnost. Netrestala bych rodiče či dospělé daňové poplatníky za to, že nemají děti/mají jenom jedno, ale podpořila bych ty, které mají více dětí a pracují (=platí daně, přispívají do kasy) daňovým zvýhodněním dle počtu dětí. Pokud nepracují, nikterak zvýhodněni nebudou, byť by dětí měli třeba 10 (ale pak je tam záležitost případných dávek, něco jako záchytná sociální síť, aby nedošlo k ohrožení dětí živořením - poukázky na jídlo, ošacení apod.).