... já to tak cítím taky, že jsou vlastně hlavním jídlem, praktovala bych to jako třeba v Řecku . Takové to, že všichni se sejdou, už nikam nemusí (tedy až na to, jít pak spát ;-)), jsou spolu, povídají si, neodbývají to jídlo jen tak mimochodem...
No a alespoň o víkendu to u nás i tak je - to si dáme pozdní dobrou společnou snídani, pak většinou něco hezkého podnikáme (výlet apod., nebo podle situace a počasí), oběd spíš jen symbolický (někde na výletě to ani jinak nejde, ale ani pokud jsme doma, tak většinou nikoho neláká trávit dopoledne v kuchyni, když jsme stejně ještě nadlábnutí od snídaně...) - a večeře pak teplá po návratu z "akce", resp. jako závěr hezkého dne !

Ale v týdne je to jaksi z provozních důvodů trochu jinak - děti jdou do školky a školy, kde mají obědy (což je dobře, nemusíme to řešit); my jdeme do práce (já tedy momentálně převážne z domova) a jídlo se taky řeší v rámci toho - no a sejdeme se tady na tu večeři.

Dříve, když jsem ještě byla na RD, tak jsem často vařila až na večer a přes den jsme měli spíš studené jídlo (chleba/pečivo a k tomu nějakou zeleninku apod.) - přišlo mi to praktičtejší, když je člověk např. dopoledne s dítětem někde na hřišti, na plavání, cvičení apod., pak domů napapat a odpoledne spinkat - tak jsem nikdy nevěděla, kdy bych dělala ten oběd...? Prostě přišlo nám všem lepší a přirozenější dát si spolu pak na závěr dne teplou večeři , u které je i táta .

No ale co jsou děti ve školce a ted i škole, tak je to zas trochu jiné. Vstává se dřív, teplé jídlo přes den mají, tak není až taková potřeba ho dělat večer. (I když nejde ani tak o "teplotu", ale spíš o výživovou hodnotu jídla - třeba omáčka a knedlík, kde není ani trochu zeleniny, je z toho hlediska daleko míň hodnotné jídlo (byť "teplé") než třeba tmavý chleba se sýrem a rajčetem či okurkou ("studené")...)

Nebýt toho problému se vstáváním, tak bych ráda dělala častěji teplé večeře(stejně ale dělám lehké a rychlé) s tím, že bychom se u toho v klidu sešli. Ale dělám je jen někdy, protože by se to prostě časově nestíhalo...

Je zajímavé číst, jak to kdo doma má - i když vím, že sami musíme najít ten "model", který funguje konkrétně u nás...