jojo, dopisy, to je moje na tom jsem si nejspíš vybudovala sloh.... pamatuju si známku za 1Kčs která byla potřeba na obyč dopis po ČR (nevím kdy, asi druhý stupeň, tj něco mezi 1986-1989), a když byl dopis moc nacpaný a "přes váhu", museli jsme na poště doplácet aby nám ho dali Psala jsem si s kamarádkou do sousedního města (jezdila jsem tam za babičkou a s touhle holčinou jsme pak venčili psíky). Pak jsem hodně psala z UK, dopisy i maily, ty příchozí jsem si tiskla (naši právě tou dobou objevili počítač, takže první mail od táty beru jako dopis ). Můj děda taky moc rád psal, a krásně, škoda že nepsal mě - teda jednou jo, ale to už byl trošku mimo realitu a ten dopis nebyl moc hezký :-( No a pohledy - sbírat i posílat, to bylo supr.

Asi před měsícem mě tady na rodině zaujala informace o Postcrossingu - tj. zapojit se do komunity "posílačů pohledů", která funguje velmi vymakaně - zaregistrujete se svou adresou, vyžádáte si 1-5 adres na které pošlete pohled (dle profilu dotyčného - někdo rád kočky, někdo krajinky, někdo černobílé atd, nebo prostě to co máte), ten pohled má své registrační číslo, a když ho příjemce obdrží, dle toho čísla ho zaregistruje jako přijatý. A vaše adresa se "uvolní" pro nějakého dalšího člena, který pošle pohled zase vám..... takže to není že posíláte a čekáte až vám "odepíše" ten komu jste psali vy..... je vždycky překvápko kdo napíše vám. A musím říct že mě mile překvapuje, že ty pohledy jsou vlastně takové malé dopisy, kolik se tam toho vejde (když někdo chce), je to fakt milé.... a ještě se u toho člověk "rozhlédne" po světě, nebo si udělá sbírku dle svého gusta....