Bojím se, nevím jestli čím dál tím víc nebo pořád patologicky stejně hodně. Taky si nemyslím, že jestli bude někdy druhé, že to bude nějak o moc lepší, spíš si myslm, že se budu bát dvakrát tolik, jsem taková povaha holt. Kdysi jsem se bála i o psa děsně, takže tak.