Já s tímhle souhlasím, ale na stranu druhou opravdu vím, že jelikož mě opravdu nadzvedává a víc řeším to že někdo naší holce ublíží, tak jde za mnou a fakt dramatizuje. Nezávisle na mě v době, kdy ani neví, že to se mnou řešila si s ní o tomtéž promluví manžel a přijde často s dosti jiným povídáním. Když dumám, jak bysme to řešili my -asi bysme šli první za učitelkou a poprosili bysme o vysvětlení... ředitelnu bysme měli jako druhou štaci, kdyby se nám něco nezdálo... Navíc třeba u nás v šatnách jsou děti často v tak živém hovoru, že člověk zjistí i věci, které slyšet fakt nechce Navíc naše holka třeba na dotaz, jak bylo ve škole odpovídá i co se dělo, jestli se na někoho paní učitelka zlobila, někoho chválila... Pohlavek myslím, že bysme hned věděli, takže poptat se bych viděla asi jako docela zásadní