Ahoj....máš vybraná krásná jména. Manžel vybral pro mimi jméno dříve, než jsme ho počali - Maxmilian. Máme jednoslabičné, sice české, ale zcela nečesky znějící příjmení, krásně se k tomu jménu hodí....těšili jsme se, pak jsem otěhotněla, hup, čekali jsme kluka....říkala jsem mu v bříšku Maxi, Maxíku....krásný, ale okolí, byť inteligentní, se chovalo zcela promitivně, jak rodina, tak známí. Že je to jména pro psa, že se u budou ve škole smát, štěkali na mě, jako že mám psa....že mu budou říkat Fíku atd. Kašlala jsem na to, blbost, že...ale pak jsem dostala strach, že se mu budou opravdu smát, až se narodí, že na něj budou mít řeči, bylo mi z toho smutno, tak jsem s těžkým srdcem jméno na poslední chvilku změnila. Na Tobiáše. Taky krásné jméno, jsem s ním moc spokojená, nicméně mrzí mě, že jsem se nechala ostatníma zahanat do kouta. rodině jsem se stejně nezavděčila, tedy té manželovo, chtěli, aby se malý za každou cenu jmenoval po tatínkovi. To jsme nechtěli ani jeden, no a oni mi stejně nakonec řekli, že Tobiáš je odporné jméno, ale už si na něj zvykli. To jim jen tak nezapomenu.
No, a plánujeme ještě třetí dítko, pokud to bude kluk, tak Maxmilián bude znovu ve hře je to krásné jméno a Tobísek by měl brášku Maxíka