Díky za náměty!
Čas léčí, jasně ale já teď hlavně potřebuju nějakou tu překlenovací berličku těžko si doma sednout a „čekat“ na zahojení
Kromě běhání a plavání jezdím na inlajnech, v zimě lyžuju.
Na uklízení moc náladu nemám, já nejsem zrovna uklízecí typ bordel se snažím doma nemít, ale domácí práce mě spíš obtěžujou, než že bych jima relaxovala
O změně zaměstnání neuvažuju, máme oba dobré, to nestojí za to.
Děti nemáme SPOLU, jinak mám dítě, malé, a dělím se o něj na střídačku s exmanželem.
Na jednu stranu fajn, že mám vždy nějaký čas „pro sebe“, na druhou stranu jsem o to častěji doma sama (a mámy malých dětí mi potvrdí, že není úplně lehké se střídavou péčí psychicky vyrovnat, zvlášť když s ex není pořádná domluva možná, což byl právě důvod rozvodu, ale to se probírává v jiných diskusích – každé ženské, včetně sebe, která i přes partnerovu neochotu ke spolupráci dokáže nesebrat dítěti tátu a tátovi dítě, si vážím).
Image měnit nebudu, momentálně se sama sobě líbím právě taková, jaká jsem (až na ty aktuálně šokem trochu strhané rysy
Dluhy mi zůstaly ještě po exmanželovi utrácet moc nemůžu, takže preferuju úsporné náplasti na bolístky“

Na otázku „A chceš ho zpět nebo se jen chceš rychle smířit s realitou?“ bych samozřejmě nejradši odpověděla „Jasně, že ho chci zpátky!!!!!“, ale cítím, že to momentálně není dobré řešení ani pro jednoho z nás. Takže spíš to druhý

Jinak je fakt, že chlapi někdy „nelogicky“ odejdou „ke slabší ženské, která je potřebuje“ od té silné a nezávislé. K tomu jen podotýkám, že předchozí vztah se mi rozpadl právě proto, že jsem byla ženou „slabou a závislou“ a bylo mi to vyčítáno.
Vztek ani nenávist necítím a nepotřebuju se nikomu ani mstít ani si nic kompenzovat novejma vztahama (další věc, do které bych řádně nevyléčená nešla), jen je mi hluboce smutno.