Petro - syn je v druhé a zatím to nenaskočilo. V psaném textu chyby najde, ale když je má slyšet a napsat, vynechává samohlásky, jako by je neslyšel. Pak si po sobě přečte, co napsal a dopíše je.
Takže - myslela jsem, že to naskočí a ono ne. Tudíž co teď děláme - rozkládáme slova na písmenka a písmenka zase do slov - jen přes sluch, nesmí to před sebou vidět. Říkám, že to děláme, což je přesně tak - když mi něco řekne správně, smí on zas vyzkoušet mě a má z toho radost, protože občas taky něco schválně pokazím - ale jemu neříkám, že to je schválně.