Já si myslím, že by se to nemělo přehánět ani jedním ani druhým směrem. Vozit 4,5 leté dítě v kočárku (samozřejmě pokud je zdravé) mi přijde dost divné. Co se týče opěvování minulosti, tak si říkám, že ony mají kolikrát naše maminky a babičky špatnou pamět. Tak třeba moje maminka mi několikrát opakovala, že ono to až zas tak růžové nebylo, že minimálně polovina dětí ve dvou letech ještě měla plenky. Na druhou stranu mi tvrdí, že za dob mého dětství se děti dávaly spát v 19.00, jenomže já vím o rodinách, kde se děti ukládaly o dost později nebo prostě nespaly.

Tvůj příspěvek mi, Sněhulko, v mnohém připomněl i moji situaci. Kvůli mému druhému těhotenství musel můj starší syn chodit pěšky od roka a půl. Snažila jsem se ho také naučit - po dobrém, ale vcelku důsledně - být bez plen, než se narodí sourozenec, přes den jsme to zvládli v necelých 2,5 letech, v noci je má dodnes. Teď si postavil hlavu, že ve 3,5 letech chce pít pořád z lahvičky a ne z hrnečku, je to docela boj. Vždy ale dřív nebo později vyměknu, abych mu nezpůsobila zdravotní problémy.