Ty jo, po přečtení příspěvků se mi úplně vrátilo moje dětství a puberta. Taky jsem coby dítě lezla po stromech v lesoparku, sama bez dozoru s kudlou v ruce (bylo třeba pěkných větví na lodičky:))Jednou mě tam honil chlap a nikdy jsem to našim nepřiznala, protože by mě tam už nepustili. V pubertě jsem často stopovala, bydleli jsem na vesnici, kde jezdil autoubus 4x za den:(

Ale v souvislosti s tím, co se teď děje, jsem se uvolila k tomu, abych své dítě hodně vystrašila.
Popsala jsem mu případ Aničky(něco zahlédl ve zprávách, něco slyšel v rádiu).

Zdůraznila jsem, že i kdyby chtěl někdo cizí s něčím pomoct, tak se mu toto může stát taky.

Situace jako popisuješ, jsem probrali. Ujede bus, počkáš na další, něco se stane, poprosíš někoho ať mi zavolá (mobil se musel naučit už v pěti letech!!!)

No snad bude chytřejší než jeho matka