to mě mrzí. Taky zažívám úzkost když věci nejdou jak si je vymyslím (třeba že se budu učit -pak se mi nechce, nebo jsem unavená, druhý den to nestihnu a třetí den mi to sedí na prsou že jsem nesplnila co jsem si předsevzala a tíží mě to....). A vzdorovat tomu moc nejde - teda u mě - dokud nezvládnu to co jsem potřebovala udělat/splnit. Pak teprve si můžu odfrknout. Což bude třeba u tebe potíž - pokud si přeješ otěhotnět a vnímáš to takto nebo nějak podobně....
Jediné co mi pomáhá - dávat si malé cíle. Prťavounké. Jednotlivé. Třeba když mám stres, že mám doma binec, nestihla jsem xxx věcí, řeknu si že dneska určitě zvládnu aspoň pověsit prádlo. A když to udělám, pochválím si se . Sice tím nevyřeším veškerý provozní nepořádek, ale je to krůček. Nebo že po sobě umyju nádobí atp. Za každou splněnou činnost se pochválím a pak je mi o kousíček líp, kousíček té úzkosti zmizí - ve smyslu "vždyť na tom pracuju, bude líp". Tak třeba pokud bys to chtěla aplikovat na sebe, dávej si malé úkoly jak budeš pečovat o své zdraví, abys byla zdravá a připravená maminka - že si dojdeš pro kys. listovou nebo nějaké vitamíny, někdy zas že si dáš masáž nohou či zad, že začneš jíst zdravá jídla (mírný detox) - resp. že ten konkrétní den si dáš salát, další zas okurku a tak.... jednotlivosti. Mohlo by ti to pomoct cítit se líp, když uvidíš že se ti daří plnit jednotlivé kroky.