Mám čtyřletýho kluka a dvou a půl letou holčičku. Několik let jsem žila v Indii a tam se to pracovalo, syn chodil dopo do školičky a indická pomocnice dopoledne tři hodiny hlídala malou, já pracovala pro neziskovku a občas napsala článek. Teď v Čechách bída - mám dopolední práci na jednom projektu, syn chodí do školky, holka dopoledne do soukromé školičky. Myslela jsem, jak to budu skvěle stíhat, ale syn má problémy s řečí /zadrhává se/ a je hodně nemocný, takže pořád lítáme po doktorech, homeopatech apod. Něco stihnu dopoledne, zbytek po nocích...Manžel nadává, že jsem práci neměla brát, ale z dětí už mi chvílema hrabe, byla to taková psychická obrana před zblbnutím...tak snad to všechno nějak dopadne