Ahoj Dito,když jsem četl Tvůj příběh,chtělo se mi brečet,jsem natom úplně stejně,bohužel mojí vlastní blbostí,díky mé ženě,která nadělala obrovské dluhy a pak se zbalila a odešla.Děti zůstali semnou,dcera už pracuje ale chudák je ted v tom taky a nevině dává mi celou výplatu,aby jsme to zvládli splácet,ale navíc máme obrovskou smůlu,když jsem si našel vedlejšák tak ona o práci přišla a takhle je to dokola.Je to začarovanej kruh a mnohokrát přemýšlím,že si vezmu život,jen je mi líto syna a dcery,vím,že bych je tím dostal na kolena a tak nevím co dál,asi stejně přídeme i o byt a vše co je v něm.No vím,že to jen jen moje věc a proto o nic nežádám.Myslím,že je nás takovích hodně a dnešní doba je velice težká