Souhlasím s Marťou, nikam ho netlačit, k ničemu nenutit, syna jsem hodila do vody, aby plaval... taky má neobvyklý zájmy, ve věku tvého syna např. otravoval učitelky ve školce vyprávěním o "zvířatech, který jsem si musela najít v encyklopedii, že vůbec existujou" (slova paní učitelky), ale nikdy jsem ho netahala po psycholozích nebo psychiatrech, prostě jsem chtěla, aby se začlenil sám, aby si našel místo v kolektivu sám... v pěti letech je brzy na nějaké závěry... ber ho jaký je a nehledej na něm žádné "extrabuřty".