kousek z knizky
Má už projevy budoucího školáka, nebo je to ješte hravé díte? Otázka
nestojí jen na veku šest let, ale na projevech, které jsou velmi rozdílné.
Odklad školní docházky je nekdy nevyhnutelný a nejde o opoždené díte,
jen o díte hravé, precitlivelé, netoužící po kolektivu. Nebo jen pomalé, spavé,
neklidné.
Pokud hledáme vetší jistotu, že škola nerozklíží náladu celé rodine, posudme
kriticky, jak je díte pripravené do školy,jak je schopné zvládat zátež,
a položme si už pred šestým rokem základní otázku - nechová se zatím
jako nezralé?
Typické projevy dítete, které zatím do školy nepatrí:
- Poslouchá s nadšením pohádku, ale nepamatuje si ji, neumí ji vyprávet.
- Pracuje doma u stolecku, ale vetšinou svoji práci nedokoncÍ.
- Klade mnoho otázek, ale neceká na odpoved, brzy neví, na co se ptalo.
- Pravidla ve hre prehlíží, neumí cekat, až na ne dojde rada, predbíhá.
- Utíká od stolu, neumí si po sobe uklidit nádobí, samo se neobléká a neobouvá.
- Neví, jaké má doma povinnosti, ke všemu se musí vodit za rucicku.
- Nechce si uklízet hracky, utíká a vzdoruje, všechno jen rozházÍ.
Matej
Narodil se v cervenci a je to kluk. Máma vidí školu cerne, ríká: "Jenom
porád lítá, u niceho se nezastaví, nekreslí, jen všechno pocmárá. Nevydrží
/Ižádné práce, covezme do ruky, to nechá nekde ležet, všude delá neporádek."
Tátas babickou to vidí jinak: "Pujde, a hotovo. Chytrýje dost a zbytecne ztratí
rok.A coby rekli ve vsi?Že je asi prihlouplý, když nepujde jako ostatní."A tak
,~(z" Mateje stal školák.
První dny se nedelo nic. Do školy s ním chodila babicka, po obede už
t"t!kalav šatne, Matej poskakoval a ona na neho navlékala bundu, snažila
~/"mu nazout boty, aby nebežel jen v jedné.
Vaktovce mu chybel penál, v dalším týdnu byla písanka potrhaná,
Mfltejovi rodice byli pozvaní do školy. Výcet byl umírnený, ale alarmující: