Petro, ono to asi pro ty sourozence taky není úplně jednoduché. Našemu nejstaršímu je 16, takže ten má názor, že A. je takovej jako blázen a v podstatě se snaží k němu chovat jako my. Občas ho tedy naschvál něčím rozlítí, asi aby byla legrace. Ale věkový rozdíl je velký, už má jiné zájmy. Dcera je o 3 roky starší než Adam a občas je to dost krušný. Ono fakt není jednoduchý s ním vyjít, neuznává žádné autority starších a tak sem tam je boj. Ale čím je holka starší, tím to je lepší. Jednak už má taky o dost jiné zájmy, je hodně pryč a konečně začíná některé věci brát s nadhledem. Ale taky měla období, kdy se hodně nabrečela, že jeho mám radši, že mu víc vyjdu vstříc, že on plno věcí nemusí...že sem nespravedlivá apod. Hodně pomáhá, když se rozdělíme. Jeden si vezme dceru, druhý syna a jdeme někam za zájmem toho konkrétního a věnujeme se jen jemu. Střídáme si je a to bývá fajn. Jakmile jsme všichni pohromadě, bývá z toho občas boj. Takže to tak různě střídáme - zvlášť, dohromady...